Přesto se do dějin anglické literatury výrazněji nezapsal, jeho slibnou kariéru ukončila smrt v zákopech 1. světové války. Jeho povídky vyprávějí hlavně o britské střední třídě, vzhledem k vtipnému jazykovému stylu, který je plný aforismů, sarkasmu a veselých paradoxů, baví dodnes (nutno dodat, že i díky skvělým překladům Františka Vrby). Sakiho hrdiny jsou děti, nezvedení žertující mladíci a odvážné ženy, jeho tradičními terči nadutci, vejtahové a zlé staropanenské tety. U nás vyšlo několik povídkových souborů, bezesporu nejlepší je ale Léčba neklidem, v níž zjistíte, že Lady Anna se nezapojila do hádky, protože byla mrtvá, Věra odvedla pozornost politika od voleb předstíráním živelné katastrofy a Reginald děsil svou rodinu tím, že chodil pozdě k snídani, jedl suchou topinku a neuctivě se vyjadřoval o všehomíru, zatímco rodiče řádně snídali ovesnou kaši „a věřili všemu, dokonce i předpovědi počasí“. Recept z knížky Útoky na šosáky Britský spisovatel Hector Hugh Munro, píšící pod pseudonymem Saki, svým satirickým stylem připomíná duchaplný salonní humor Oscara Wilda.